Fragmenty - KLAUSISMUS nikoliv třetocestní socialismus
VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013

VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
18. 11. 2021 11:15

Státní svátek 17. listopadu připomíná současným generacím dvě přelomové události našich moderních dějin – nacistický teror a perzekuci českého národa před osmi desetiletími a pád komunismu o půl století později. Starší z těchto výročí, 17. listopad roku 1939, je symbolem prvního dějství nejtemnějšího období našich novodobých dějin, éry německé okupace. V jejím šestiletém trvání nešlo pouze o životy studentů, popravených a perzekuovaných v souvislosti s demonstracemi k výročí 28. října, ale o osud našeho národa jako celku. Tehdy žijící věděli, že konečné „řešení“ české otázky má nastat po Němci vyhrané světové válce.

28. 10. 2021 11:42
Vážím si opakovaného pozvání na tradiční slavnostní  shromáždění Českého svazu bojovníků za svobodu, které se již mnoho let koná v den státního svátku České republiky přesně v tuto chvíli. Děkuji za příležitost podělit se s Vámi o několik tezí, které ve mně dnešní den a dnešní výročí vyvolávají. Mým cílem je naznačit, že toto výročí dostává právě teď novou aktualitu.

Den 28. října jsme si zvolili státním svátkem proto, že byla v tento den, před 103 lety, vyhlášením samostatné Československé republiky obnovena suverenita a založena moderní státnost českého národa. Po třech staletích života v mnohonárodním habsburském soustátí a s cizí nadvládou se naši předkové odvážili chopit se správy věcí svých do svých rukou. Přispěla k tomu jak tragická zkušenost první světové války, tak nerovnoprávné postavení, které náš národ zaujímal v bývalé monarchii.

Přestože uplynulé století přineslo nemálo událostí nelehkých, bolestných a tragických, toho, co naši předkové udělali 28. října 1918, jsme nikdy nelitovali. Alespoň drtivá většina z nás. Výročí tohoto činu – a spolu s ním tradice první Československé republiky a její demokratický odkaz – byly a dodnes pro nás zůstávají trvalou inspirací a posilou. Víme však, že vyhráno není. Právě teď vznikající a nebezpečně se rozrůstající nové hrozby od nás vyžadují nové úsilí o zabezpečení naší státní existence a její budoucnosti. Otázkou je jen a jedině to, budou-li dnes žijící generace schopny takových činů, jaké vykonala v roce 1918 generace tzv. „mužů října“.

V dnešní den vzpomínáme na všechny, kteří se o naši svobodu a samostatnost zasloužili a kteří za ni prolévali krev.

Jsme si vědomi, že bez nich by nebylo naší současnosti v podobě, jak ji známe. Oceňuji, že i dnes, v nečekaně bouřlivých podmínkách počátku třetí dekády 21. století organizace Českého svazu bojovníků za svobodu, sdružuje skupinu lidí, kterým o svobodu naší země jde a kteří pečují o zachování odkazu a památky těch, kteří se o ni nejvíce zasloužili. To už je dnes u nás výjimečným postojem.

Přestože zažíváme nejdelší období míru v naší historii, do budoucnosti nemůžeme pohlížet bez obav. Nemám na mysli pouze globální covidovou epidemii a s ní spojené omezení a podvázání našich životů. I vinou politiky našich vlád se její důsledky staly nechtěnou součástí našich životů. Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybojovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat ho podle představ nové generace ideologů, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchranu planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíli našimi.

Trnem v oku těmto radikálním bořitelům našeho světa je existence národních států, jakým je naše republika, existence národů jako takových, existence rodiny i samotné lidské přirozenosti. Postupně se jim podařilo ovládnout veřejné mínění celého vyspělého Západu, podřídit si politiku, akademický svět i média. Zejména se jím podařilo ovládnout školství, a tím nebezpečně infikovat naše děti.

Čelíme také jejich útoku na vše podstatné, co představuje 28. říjen a tradice naší moderní státnosti. Přepisují historii boje za naši svobodu, snaží se z vítězů a skutečných zachránců Evropy a světa po druhé světové válce dělat viníky válečných zločinů, naše vítězství hanobí. A nacházejí mezi námi nemálo těch, kteří jsou ochotni jim nejen naslouchat, ale i přitakávat a jejich názory dokonce prosazovat.

Ke svým cílům tito radikální ideologové využívají především mezinárodní instituce, jako je Organizace spojených národů a Evropská unie. I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy. Lidé a jejich blahobyt mají být obětováni nevědecké klimatické chiméře, která je ostatně – jako tak často v dějinách – jen zástěrkou klasického souboje o moc. Probíhá nemilosrdný útok na životní úroveň a životní styl obyvatel Evropy, všude se roztáčí vysoká a určitě ne jen na krátkou dobu hrozící inflace, pod záminkou epidemie Covidu-19 jsou omezována občanská práva a svobody.

Odvážím se říci, že jsme se ocitli na další z klíčových křižovatek, na nichž znovu začíná jít o všechno.

I o všechno to, co pro nás symbolizuje 28. říjen. To není fráze, která se dá použít kdykoli. Jen nemnozí z nás si bohužel dnešní nové hrozby a rizika dostatečně uvědomují. Jiní velmi pohodlně bojují minulé války, stále více podléhají mediální manipulaci a dění kolem sebe věnují nedostatečnou pozornost. To je neodpustitelné.

Postoje tohoto typu ukázaly i nedávné parlamentní volby, jejichž výsledek ovlivnila témata zástupná namísto jasných názorů na klíčové ideové, politické, i ekonomické otázky dnešní doby. Vítězové voleb velmi nepřesvědčivě a nejasně hovoří o změně, kterou chtějí přinést, ale nemyslí tím změnu oněch zmíněných nebezpečných trendů, které prožíváme a které ohrožují naší budoucnost. Nemají odvahu se jim postavit, dávají přednost podvolení se jim. Změnu si navíc představují úplně jinak než mlčící většina našich spoluobčanů.

Letos se na Pražském hradě tradiční oslava státního svátku nekoná. Důvodem je zdravotní stav prezidenta republiky Miloše Zemana a jeho hospitalizace. Jako by i tato skutečnost symbolizovala zvláštnosti a rizika doby, v níž se nacházíme. Jsem proto velmi rád, že jsme si mohli alespoň zde, v Míčovně Pražského hradu, náš státní svátek 28. října důstojně připomenout a uctít.

Ještě jednou Vám děkuji za pozvání a za příležitost pronést zde slova, která považuji za velmi naléhavá.

Děkuji za Vaši pozornost.

Václav Klaus, slavnostní shromáždění Českého svazu bojovníků za svobodu u příležitosti státního svátku 28. října, Míčovna Pražského hradu, Praha, 28. říjen 2021

12. 10. 2021 8:44
Nepodceňujme hrozbu inflace. Aby nebylo mýlky, inflace přináší zvyšování cenové hladiny, nikoli pouhé zvyšování jednotlivých cen. Inflace tudíž znamená znehodnocování peněz a peněžních úspor. Opakuji, mluvím o zvyšování cenové hladiny, nikoli o zdražování, nikoli o pohybu jednotlivých cen vzhůru (a jiných dolů). Dnes vzniklá a rychle se rozbíhající inflace je důsledkem a projevem hluboké ekonomické nerovnováhy v naší zemi, ale i na řadě míst západního světa, která se sice připravovala už dlouho – minimálně od krize let 2008-2009 – ale jejíž hloubku výrazně zvětšil covidový ekonomický otřes, který způsobila nejen sama nemoc covid-19, ale hlavně kovidismus, tedy křečovitá a daleko přestřelená reakce vlád západního světa na tuto zvláštní epidemii.Ekonomická nerovnováha (inflačního typu, převahy agregátní poptávky nad nabídkou) tu je a bude. Nejde o přechodný jev, který – do jara – lepší, chytřejší a opatrnější politika centrální banky a vlády odstraní, vrátí nás k rovnováze a inflaci potlačí. Výsledky fiskální politiky naší vlády a měnové politiky naší centrální banky do jara lepší nebudou, protože tyto politiky nejsou snadno změnitelné, nejsou učebnicovou proměnlivou veličinou, nejsou „variable“ (proměnná). Jsou zafixovaným společenským fenoménem, prosazovaným u nás mnoha zájmy, nejsou počítačovou hrou. I kdyby však byly rychle změnitelné, jako že nejsou, dnešní nerovnováha snadno zmizet nemůže. Naši spoluobčané by měli pochopit, že nejde o zdražování, o izolované pohyby jednotlivých cen, ale o fenomén inflace, vážné ekonomické poruchy.
17. 8. 2021 6:41
Šokující, pro mnohé překvapivý vývoj v Afghánistánu – bleskurychlý debakl západní intervencí (v čele s USA) udržované afghánské vlády a triumfální vítězství islamistického hnutí Tálibán – je potvrzením dlouhodobého stanoviska, které IVK k tomuto konfliktu a naší účasti v něm zastává. Jsme rozhodnými odpůrci agresivního lidskoprávního intervencionismu a snah exportovat západní univerzalistické představy o uspořádání společnosti do zemí, které k něčemu podobnému nejsou kulturně, společensky i nábožensky vhodné. Afghánská válka tuto nevhodnost velmi rychle demonstrovala a z toho pramenila i jistá zdrženlivost, kterou vůči ní v době svého mandátu zaujímal prezident Václav Klaus.
23. 5. 2021 9:59

Vytváření dojmu války je způsob, jak nám znemožnit jít cestou svobody, demokracie a tržní ekonomiky, jakou jsme šli dosud. Nedávno jsem při jedné on-line diskusi řekl, že jsme potichu, bez fanfár a bez výslovného uvědomění si toho, vstoupili do nové fáze koronavirové éry. Tu je možné popsat třemi charakteristikami – blížícím se koncem akutní fáze epidemie, nečekanou rezignací veřejnosti na jakékoli veřejné protesty proti vládním opatřením, a se zpožděním se vyjevujícím obřím rozsahem nemedicínských nákladů zvolené „léčby“ epidemie metodou plošných zásahů, tzv. lockdownů. Teď mne začíná nejvíce trápit aspekt druhý – rezignace veřejnosti (a její zrcadlový odraz, kterým je narůstající sebevědomí státu, že může dělat cokoli, neboť mu právě pro onu postupnou rezignaci veřejnosti všechno prochází a stát si začíná být jist, že mu i kdykoli v budoucnu procházet bude).

19. 4. 2021 12:43

V situaci velmi měkkých a nepřesvědčivých dat a informací, navíc prezentovaných v přítmí kovidové hysterie, v němž se až příliš snadno šíří nejrůznější dezinformace a fake news, a v nervózní atmosféře blížících se říjnových parlamentních voleb nechci soutěžit s dalšími politiky a komentátory o co nejsilnější či nejoriginálnější výrok ke kauze Vrbětice sedm let poté. Proto jen krátké tři poznámky:

24. 3. 2021 22:01
Nacházíme se nejen v kovidových lockdownech a omezeních, které veřejnost mimořádně trápí a popuzují, a mne s ní, ale i v mimořádně nebezpečné politické situaci. Naše země směřuje k podzimním parlamentním volbám, jejichž výsledky mohou znamenat, že se již nikdy nevrátíme k normálnímu životu. Hrozí, že naší zemi zbyde jediná volba: buď Babiš, anebo neomarxističtí piráti. I z těchto důvodů jsem již včera vyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím svého syna právě teď odejít z politiky a přislíbil jsem, že s ním o tom budu mluvit a že se jej pokusím přesvědčit, aby vše ještě uvážil.
23. 3. 2021 12:10
Na základě tisíců dopisů, emailových i sms zpráv, podnětů, žádostí a výzev občanů ČR učiněných mně osobně, telefonem i na sociálních sítích vydávám 
Provolání nespokojených občanů České republiky:

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %