Svatá Ludmila, Matka národa, kterou uctívá celé Slovanstvo Doporučený

  • pátek, zář 17 2021
  • Napsal(a)  MARKÉTA VEJVODOVÁ
Hrob sv. Ludmily v Jiřském kostele na Pražském hradě. Po Modlitbách za národ ve Svatováclavské kapli  se k němu chodí každého 28. dne v měsíci od října 2013  poklonit  věřící v čele se sestrou Dominikou z Pražského arcibiskupství (na obrázku) Hrob sv. Ludmily v Jiřském kostele na Pražském hradě. Po Modlitbách za národ ve Svatováclavské kapli se k němu chodí každého 28. dne v měsíci od října 2013 poklonit věřící v čele se sestrou Dominikou z Pražského arcibiskupství (na obrázku) snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

První česká kněžna Ludmila položila základy české státnosti a jako Matka národa se stala symbolem mateřství a výchovy, i symbolem ženy, která svými činy nasměrovala historický vývoj střední Evropy. Dne 15. září 2021 v noci uběhlo 1100 let od zavraždění první české přemyslovské kněžny, sv. Ludmily. Často se jí také říká Matka národa či naše „pramáti“. Důvodů je více. Jako dokonalá babička vychovala hlavního patrona a Ochránce naší země sv. Václava a spolu s ním je považována za zakladatelku českého křesťanského státu. Její výchova ale měla přímý vliv i na další generace vládnoucích Přemyslovců.S manželem knížetem Bořivojem měla tři syny a tři dcery. Vychovávala také děti syna Vratislava, tedy svá vnoučata, budoucí knížata Václava a Boleslava i jejich sestru Přibyslavu. Jako matka a manželka prvního přemyslovského knížete Bořivoje velmi posílila úlohu žen v období raného středověku. V rámci svatoludmilského kultu je proto vyobrazována jako patronka babiček, matek i školství. Byla to právě ona, která ve výchově svých potomků velmi dbala na vzdělání a díky ní mělo nově vznikající české knížectví ve svém osudovém období svých počátků nejvzdělanější panovníky své doby – svatého Václava a další generace přemyslovských panovníků.

 

Význam „Matky národa“ má také rozměr duchovní

Svatá Ludmila přijala, jako první česká kněžna, křest přímo od arcibiskupa sv. Metoděje. Při této příležitosti jí daroval cenný reliéf Panny Marie s Dítětem ze vzácného kovu, korintské mědi, který vroucně uctívala a na konci života jej věnovala svému vnukovi sv. Václavovi. Ten ho měl u sebe až do své smrti. Dnes je tato původně byzantská ikona... Palladium země České (záštita, ochrana české země) svým duchovním významem srovnávána s korunovačními klenoty. Díky svaté Ludmile provází naší zemi jako symbol ochrany v nejtěžších časech naší historie už od dob prvopočátků české státnosti.

O svaté Ludmile se dozvídáme z legend i z výzkumu

V nejstarší ze svatoludmilských legend, Fuit, se dočítáme, že Ludmila byla dcerou knížete Slavibora pocházejícího z jiné země. V Čechách ale převládalo mínění o Ludmilině původu z Mělnicka, původně zvaného Pšov.

Ovdověla, když jí nebylo ještě třicet let. Po Bořivojově smrti žila zbožným životem, konala skutky milosrdenství a všechny legendy ji líčí jako ženu starostlivou, laskavou, zbožnou, vzdělanou i pečující o chudé a nemocné. Nikde ani zmínka, ani nástin o jakékoliv její náladovosti, bolestech nebo zdravotních potížích.

O to větší bylo překvapení lékařsko-antropologického výzkumu jejího skeletu při zjištění, že tato první česká kněžna trpěla endokraniozou (zhrubnutím vnitřní části čelní kosti, které způsobuje bolesti hlavy). Tedy onemocněním, které se projevuje u žen ve třetím i čtvrtém desetiletí života. Kromě výše uvedených ctností musela být kněžna Ludmila především velmi silnou ženou, která se uměla dokonale ovládat, a to i své silné nevolnosti a bolesti.

Diplomatická rozhodnutí kněžny Ludmily byla osudová

Po smrti obou synů jí byla v úloze zvolené regentky svěřena výchova vnoučat, budoucích knížat. Tím se podílí na zrodu našeho státního útvaru, který se postupně v dalších staletích měnil z knížectví na království a po první světové válce v novodobý republikánský stát. Právě v roli regentky a kněžny-vdovy navázala na svůj nejvýznamnější životní krok – přijetí křtu spolu s manželem Bořivojem na velkomoravském Velehradě. Křest byl zásadní podmínkou pro uznání vládnoucího rodu za královský pro nově vznikající státní útvary tehdejší kulturní Evropy.Tuto podmínku má přemyslovský rod, díky křtu knížete Bořivoje a svaté kněžny Ludmily, ve svém počátku.

Oblast střední Evropy tohoto období se ocitla ve střetu politických zájmů jak východní, tak západní části církve. Křest, který přijala kněžna Ludmila právě z rukou sv. Metoděje, papežem Hadriánem II. ustanoveného jako panonského arcibiskupa pro oblast celé Moravy a Panonie, vytvořil specifickou situaci vztahující se přímo k papeži a sehrál v Evropě významnou roli v různých důležitých etapách celého druhého tisíciletí.

Díky tomu bylo území českého státu vnímáno jako „most“ mezi Východem a Západem. Na tuto ideu v popřemyslovské době navazoval Otec vlasti Karel IV., částečně i reformy Marie Terezie (Užhorodská unie), i devatenácté a dvacáté století.

Byla to právě svatá Ludmila, která jako regentka orientovala náš raný stát od bavorské politiky k Magdeburku, sídlu rozvíjející se otonské dynastie, a která dala novou orientaci našemu historickému vývoji, a v důsledku i vývoji dalších sousedních států střední Evropy.

V tomto směru pokračoval i její vnuk svatý Václav a další generace přemyslovských knížat. I to je důvod, proč je dnes sv. Ludmila jako světice ctěna u nás i na východě, katolíky i pravoslavnými. V dílech Antonína Dvořáka nebo Alfonse Muchy je proto vyobrazována jako Matka celého Slovanstva.

Matka národa i mučednice

Bohužel z legend se také dočítáme, že právě regentská vláda kněžny Ludmily za nezletilého knížete Václava byla hlavním důvodem vznikajících sporů mezi kněžnou Ludmilou a její snachou a Václavovou matkou Drahomírou.

Z jiných naopak, že důvodem byly také osobní střety pohanky Drahomíry se silně křesťanským světem kněžny Ludmily. Nejpodrobnější popis samotné vraždy nám pak podává Kristiánova legenda (Kristián - syn Boleslava I., benediktinský mnich, pravnuk sv. Ludmily).

Ludmila po jednom ze vzrušených rozhovorů s Drahomírou opustila Prahu a uchýlila se na hrádek Tetín. Drahomíra za ní poslala skupinu svých družiníků, kteří ji v noci z 15. na 16. září 921 na její příkaz zardousili.

Ostatky sv. Ludmily byly knížetem Václavem přeneseny z tetínského ostrohu do svatojiřské baziliky v Praze, kterou založil její syn Vratislav a dobudoval sv. Václav. Přenesení kněžny Ludmily do Prahy v roce 925 bylo symbolem plebiscitu, který přisoudil sv. Ludmile gloriolu svatosti. I proto, že byla vychovatelkou sv. Václava, který za svého vládnutí dovršil její snahy mířící k české státnosti. Státnosti, jejíž základy podle tehdejších diplomatických zásad vyrostly z pojetí královské křesťanské služby a jak bylo vysvětleno výše - zprostředkované střední Evropě zmíněným panonským arcibiskupem sv. Metodějem.

První české kněžně, sv. Ludmile je možné vzdát hold přímo v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, kde je její hrobka, a kde v den jejího svátku 16. září v 17 hod bude slavnostní bohoslužba ke cti sv. Ludmily. V sobotu 18. září se uskuteční národní Svatoludmilská pouť přímo v místech, kde byla ve věku 61 let najatými vrahy zavražděna - na Tetíně.

(Pro přípravu textu byly použity vybrané části slavnostního projevu kardinála Dominika Duky ke svatoludmilskému výročí.)

Číst 690 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v CÍRKEV

Související položky (podle značky)

Právě přítomno: 1902 hostů a žádný člen

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %